Váza z černé kameniny s plastickým dekorem, 1815 - 1825

Konvice na čaj s kahánkem, vranovský černý wedgwwod z dvacátých let 19. století

Souprava na jídelní doplňky,vranovský wedgwood, okolo roku 1820

Váza zdobená tiskem s pohledem na zámek, vranovská kamenina z 40. let 19. století

Lícová strana zlaté medaile za kvalitu kameninových výrobků z vídeňské živnostenské výstavy 1839	Rubová strana zlaté medaile za kvalitu kameninových výrobků z vídeňské živnostenské výstavy 1839	Váza zdobená pestrou malbou a zlatem, vranovská kamenina z druhé třetiny 19. století	Konvice na čaj zdobená pestrou malbou a zlacením, vranovská kamenina z druhé třetiny 19. století
Talíř zdobený hnědým tiskem vzor Ferrara, vranovská kamenina z druhé třetiny 19. století	Firemní plaketa vranovské továrny na kameninu s pohledem na zámek Vranov nad Dyjí a s erbem Stadnických	Květináč z vranovské kameniny (cca okolo r. 1850) s pohledem na budovu a prodejní sklad továrny	Váza s malovanou vedutou švýcarského města Svatý Mořic z druhé čtvrtiny 19. století.

Továrna na kameninu

Slavnou vranovskou keramickou továrnu na výrobu kameninového zboží zakládá v roce 1799 Josef Weiss. V roce 1816 ji kupuje majitel vranovského dominia Stanislav Mniszek, který přijímá nové zaměstnance, rozšiřuje sortiment a zlevňuje a zdokonaluje technologii. V roce 1828 získává výhradní oprávnění k produkci nových druhů wedgwoodů a okolo roku 1832 zavádí i levnou, působivou a tehdy módní metodu tištěného dekoru.

Třicátá a čtyřicátá léta jsou pro továrnu obdobím vrcholného rozkvětu. Vyrábí se rozsáhlý sortiment zboží masově pronikajícího na tuzemský i zahraniční trh - kupř. jídelní, toaletní, psací a kuřácké soupravy, ale i květináče, vázy, kávostroje a ohřívače. Téměř 80 zaměstnanců, kteří mají k dispozici mlýn na hlínu poháněný parním strojem, 4 pece a 25 kruhů, zpracuje ročně udivující množství 2400 sáhů dřeva a 10.000 q hmoty, z níž se vyrobí asi "sedm a půl tisíce kusů nádobí neobyčejné krásy a jakosti". V té době dosáhla výrazných úspěchů jak na domácím trhu, tak i v zahraničí a získala i různá uznání a ocenění na evropských a světových výstavách.

Koncem čtyřicátých a v průběhu padesátých let se začínají množit vážné výrobní a odbytové potíže způsobené zejména konkurencí nedalekého závodu v Kravsku a soutěžením se stále se zdokonalující a zlevňující porcelánovou výrobou. Koncem sedmdesátých let krize vrcholí. Nepomáhá ani produkce užitkového nádobí podružné umělecké hodnoty a čistě technické kameniny, ani export kameniny do Turecka a Itálie a vůbec vynalézavější obchod lépe reagující na požadavky trhu. V roce 1882 je továrna uzavřena.

Hodnotíme-li její produkci jako celek, musíme se především obdivovat mistrovství, s nímž vranovští keramici zvládli technologická úskalí výroby. V tomto smyslu vyniká především původní hladký wedgwood dürenbeckovský vyznačující se pevností i kvalitou glazury, trvanlivostí a vůbec vysokou funčností. Dokonalé provedení charakterizuje i kameninu zdobenou zručnou malbou s květinovými, krajinnými či geometrickými motivy nebo plastickým dekorem s často náročným prolamováním a prosekáváním keramické hmoty. V tomto směru dosáhla továrna velmi dobré úrově a zařadila se důstojně po bok nejvýznamnějších závodů monarchie.

Estetická úroveň většiny dochovalých výrobků je rovněž mimořádná, zejména klasicizující části produkce z třicátých a z počátku čtyřicátých let. I když byla vranovská kamenina, hlavně zpočátku, ovlivněna cizími vzory, postupně - prostřednictvím vlastních modelérů a malířů - dospěla k samostatné tvorbě a ovlivnila zčásti i uměleckou úroveň výrobků jiných keramických závodů. Její výroba představuje významnou kapitolu v dějinách středoevropské hmotné kultury. Svým příkladem tvořivého přijímání cizích podnětů a jejich osobitým výtvarným, ale i technologickým rozvojem je dnešní době cennou inspirací.